|
|
EHS a RVHP v letech 1957-1973
Krejčová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Vztah Evropského hospodářského společenství a Rady vzájemné hospodářské pomoci prošel mezi lety 1957 a 1973 zásadní proměnou. Práce argumentuje, že institucionální kontakty mezi oběma organizacemi byly logickým důsledkem jejich vnitřního vývoje. Obě reprezentovaly regionální ekonomickou integraci a i přes politicko-ideologické rozpory byly nuceny, i vzhledem k rozšiřujícím se kontaktům mezi členskými státy, navázat určitou míru spolupráce. Po podpisu Římských smluv, zakládajících EHS, odmítla RVHP de iure uznat existenci Společenství a odsoudila je jako diskriminující kapitalistickou organizaci. Ve stejné době procházela Rada reformami, které měly prostřednictvím propojených ekonomik upevnit soudržnost východního bloku. Přijetím Statutu z roku 1959 se v RVHP ustanovila vnitřní struktura a principy fungování. První úspěchy EHS, snaha o vlastní reformy a přihláška Velké Británie motivovaly RVHP k prvnímu přehodnocení přístupu k EHS. Sovětské vedení se neúspěšně snažilo v RVHP prosadit supranacionální vedení, které v EHS kritizovalo jako diskriminační princip. Po nástupu francouzského prezidenta de Gaulla a neúspěchu rozšíření Společenství se vzájemný kontakt obou organizací minimalizoval. Změny v mezinárodním prostředí na přelomu 60. a 70. let a obnovení aktivity v západoevropském integračním procesu...
|
|
|
Vybrané socioekonomické aspekty integrace Rusů v České republice
NOVOTNÁ, Tereza
Diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty integrace cizinců žijících v České republice a jejich vztah k sociální práci (reg. č. GAJU 101/2022/S). Práce reprezentuje vhled do problematiky migrace a integrace cizinců pocházejících ze třetí země (konkrétně Rusů), z pohledu sociálního i ekonomického. Cíl představuje zjistit a analyzovat vybrané socioekonomické aspekty spojené s integrací Rusů v České republice. Pro výzkum byly zhotovené 3 hypotézy. H1: Jazyková vybavenost cizinců má vliv na jejich pracovní uplatnění. Byly prokázány statisticky významné souvislosti mezi jazykovou vybaveností (znalostí komunikace, porozuměním psanému textu, schopností psaní v českém jazyce a spokojeností s vlastní znalostí českého jazyka) a pozorovanými ekonomickými aspekty. Naopak žádná statistická souvislost se neprojevila mezi úrovní porozumění mluvenému slovu v českém jazyce a ostatními sledovanými znaky (otázky v dotazníku č. 25 -70). H2: Cizinci, kteří v České republice pobývají déle než 5 let, vykazují vyšší míru sociálního začlenění. Byla prokázána statisticky významná souvislost mezi příchodem ruských respondentů (před a po válce) a subjektivním zhodnocením začlenění cizinců do České republiky. H3: Integrace ruské menšiny je díky válečné invazi Ruské federace na Ukrajinu obtížnější, než bylo dříve. Poslední hypotéza prokázala slabou sílu testu (vzhledem k počtu 3 respondentů, kteří přišli na české území po vypuknutí války), a navíc se zaznamenaly i od sebe odlišné odpovědi. Metodika výzkumu spočívala v kvantitativní výzkumné strategii, metodou dotazování a technikou dotazníku. Výzkum probíhal jednak online formou, ale i sběrem v Centru na podporu integrace cizinců Praha, kterého se zúčastnilo celkem 66 Rusů. Vědecký přínos diplomové práce přináší zejména porozumění ruské menšiny, zmapování jednotlivých (socioekonomických) aspektů integrace v naší zemi, ale také vyzdvižení hlavních problematických oblastí a možností jejich řešení, popř. na koho se v jakých situacích se obrátit (organizace státního i nestátního charakteru). Dle mého názoru se Česká republika snaží pružně reagovat na události, přijímat a podpořit integraci občanů cizích zemí v zemi a v případě potřeby jim pomoci.
|
|
|
Nový regionalismus a subsaharská Afrika
Řehák, Vilém ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Lukáš, Ivan (oponent)
Diplomová práce "Nový regionalismus a subsaharská Afrika" se zabývá procesem ekonomické integrace v Africe a teoretickou reflexí tohoto procesu. V první kapitole je zhodnocena relevantnost různých integračních teorií na africké reálie. Autor postupně analyzuje panafrikanismus jako ryze africkou ideologii, dále pak klasické ekonomické integrační teorie, klasické politologické integrační teorie a moderní politologické integrační teorie, a názorně dokládá, že žádná z těchto teorií nedává uspokojivou odpověď na otázku, proč ke zrychlení africké integrace dochází až v 90. letech. Ve druhé kapitole se autor zabývá fenoménem tzv. nového regionalismu, a to jak z pohledu nové fáze regionalismu jako procesu, tak z pohledu různých teoretických koncepcí, které se v souvislosti s novým regionalismem objevují. Třetí kapitola ve stručnosti popisuje vývoj africké integrace od jejích koloniálních počátků až po nejnovější iniciativy spojené se vznikem Africké unie v roce 2002. Čtvrtá kapitola nabízí pět případových studií, které se věnují vývoji integrace v jednotlivých regionálních uskupeních, každá z nich načrtává výchozí stav v roce 1991 ve smyslu vzniku organizace, základních cílů a vývoje integrace od vzniku organizace do podpisu Abujské dohody o vzniku Afrického hospodářského společenství, ve druhé části se...
|
|
|
How Common Currency Influences the Business Cycles in Central and East European Countries.
Wang, Yue ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Li, Yating (oponent) ; Jeřábek, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá, jak ovlivňuje zavedení jednotné měny synchronizaci hospodářských cyklů v zemích střední a východní Evropy. Byl použit Hodrick-Prescottův filtr k separaci cyklické složky reálného HDP pro patnáct evropských zemí a byl použit model vektorovéautoregrese k dalšímu zkoumánívlivu fiskálnípolitiky na regionálníekonomiky. Byla vytvořena databáze čtvrtletního reálného HDP pro hospodářské cykly a čtvrtletního běžného účtu pro fiskální proměnné pro období: 1. čtvrtletí 1995-4. čtvrtletí 2019. Hlavní výsledky studie lze shrnout následovně. Vytvoření Hospodářské měnové unie významně zvýšilo úroveň společného pohybu napříč členskými státy eurozóny. Po zavedení společné měny je vidět vysoký stupeň synchronizace hospodářských cyklů mezi zeměmi v jádru než v periferních zemích. Pro země CEEC-7, včetně zemí mimo eurozónu (Česká republika, Maďarsko, Polsko) a zemí eurozóny (Estonsko, Německo, Slovensko, Slovinsko), existují korelační klastry, protože jejich HDP reaguje odlišně na fiskální šoky, zejména po globální finanční krizi a probíhající krize v eurozóně. Klíčová slova Synchronizace hospodářského cyklu; Ekonomická integrace; Fiskální politika; VAR
|
|
|
A comparison of Ukrainian economic migrants in Poland and the Czech Republic after 2014: networks, migration policies and integration indicators
Bondariev, Oleksandr ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; White, Anne (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
1 Abstrakt Po revoluci "Euromaidan" čelila Ukrajina anexi Krymu a válce na Donbasu s následnou ekonomickou krizí, která poškodila životní úroveň obyvatelstva. Mnoho Ukrajinců kvůli tomu ze země vycestovalo jako ekonomičtí migranti do zahraničí, aby našli lepší podmínky pro práci a pobyt. Řada z nich začala pracovat v Polsku a České republice, kde stali největší skupinou cizinců. Tato disertační práce zkoumá rozdíly mezi Ukrajinci pracujícími v těchto dvou zemích po roce 2014. Výzkum nejprve zjišťuje teorie migračních a integračních indikátorů a identifikuje klíčová témata, na která je třeba se zaměřit. Těmito tématy jsou sítě migrantů, migrační politika hostitelských zemí a dva integrační ukazatele (zapojení do realitního trhu a lidský kapitál). Výsledky naznačují, že sítě migrantů úspěšně zlepšují sociální a ekonomickou integraci migrantů, přičemž klíčovou roli hraje jazykový faktor. Dále je důležité si uvědomit, že sociální integrace do značné míry závisí na ochotě k integraci, která nemusí být vždy. Tato disertační práce ukazuje, že polská migrační politika přistupuje k ukrajinským ekonomickým migrantům příznivěji než její česká obdoba, především umožněním snazšího přístupu na trh práce. Cesta k získání občanství je však v obou zemích podobná, zatímco migranti mohou povolení k trvalému pobytu získat...
|
|
|
Ekonomická integrace EU a Jižní Ameriky
ČABRÁDEK, Ondřej
Tato diplomová práce je zaměřena ne ekonomickou integraci Evropské unie a Společného trhu jihu, Mercosuru. Cílem práce je zhodnotit ekonomickou integraci těchto integračních celků, porovnat jejich zakládající smlouvy a okomentovat výhody a nevýhody Asociační dohody a její dopady na subjekty ČR. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsou definovány základní pojmy jako ekonomická integrace, společný trh, zóna volného obchodu, celní unie atd. Dále jsou zde rozebrány zakládající smlouvy EU a Mercosuru. V praktické části je analýza současných vztahů EU a Mercosuru a také ČR a Mercosuru. Dále je zde porovnání zakládajících smluv, vyhodnocení jejich podobnosti a rozdílů. Byla také provedena SWOT analýza Asociační dohody.
|
|
|
Analýza výhod a nevýhod přijetí eura
Fábera, Luboš ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Bína, Vladislav (oponent)
Hlavním záměrem diplomové práce je identifikovat výhody a nevýhody přijetí eura jako společné měny. Analýza je zaměřena na rozdíl vývoje jednotlivých ekonomických ukazatelů před a po vstupu států do eurozóny, ale také na Evropskou unii jako celek. Použité ekonomické ukazatele jsou v podobě hrubého domácího produktu, úrovně inflace, úrovně přímých zahraničních investic, úrovně dlouhodobé úrokové míry a zahraničního obchodu. Pro analýzu je použita celá řada statistických metod zpracovaných v nástrojích Microsoft Excel a SAS Enterprise Guide. Výsledky analýz přináší potřebné znalosti pro naplnění záměru diplomové práce a mohou posloužit jako odpověď na nejčastější teoretické argumenty pro přijetí nebo proti přijetí eura.
|
|
|
EHS a RVHP v letech 1957-1973
Krejčová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Vztah Evropského hospodářského společenství a Rady vzájemné hospodářské pomoci prošel mezi lety 1957 a 1973 zásadní proměnou. Práce argumentuje, že institucionální kontakty mezi oběma organizacemi byly logickým důsledkem jejich vnitřního vývoje. Obě reprezentovaly regionální ekonomickou integraci a i přes politicko-ideologické rozpory byly nuceny, i vzhledem k rozšiřujícím se kontaktům mezi členskými státy, navázat určitou míru spolupráce. Po podpisu Římských smluv, zakládajících EHS, odmítla RVHP de iure uznat existenci Společenství a odsoudila je jako diskriminující kapitalistickou organizaci. Ve stejné době procházela Rada reformami, které měly prostřednictvím propojených ekonomik upevnit soudržnost východního bloku. Přijetím Statutu z roku 1959 se v RVHP ustanovila vnitřní struktura a principy fungování. První úspěchy EHS, snaha o vlastní reformy a přihláška Velké Británie motivovaly RVHP k prvnímu přehodnocení přístupu k EHS. Sovětské vedení se neúspěšně snažilo v RVHP prosadit supranacionální vedení, které v EHS kritizovalo jako diskriminační princip. Po nástupu francouzského prezidenta de Gaulla a neúspěchu rozšíření Společenství se vzájemný kontakt obou organizací minimalizoval. Změny v mezinárodním prostředí na přelomu 60. a 70. let a obnovení aktivity v západoevropském integračním procesu...
|
|
|
Integrace Turecka do Evropské Unie
Švec, Ondřej ; Glazar, Ondřej (vedoucí práce) ; Dingová, Vilma (oponent)
Integrace do Evropské unie představuje pro země možnost, jak se lépe přiblížit životní úrovni v Evropě. Tato práce se zabývá vstup Turecka do EU a ekonomickými dopady této integrace, zejména na oblast zahraničního obchodu a na společný rozpočet EU. K výpočtu ekonomického přínosu v podobě zvýšení vzájemného objemu exportu do zemí EU je použit gravitační model zahraničního obchodu, který ukazuje, že lze očekávat signifikantní nárůst objemu obchodu až o 60% oproti scénáři, kdy Turecko by nebylo členem EU. Dynamická forma modelu ukazuje, že vzájemný obchod by mohl meziročně růst navíc odhadem o 5 % a v kontextu podílu exportu na tvorbě tureckého HDP by integrace mohla přinést přidaný 1% meziroční růst HDP v průběhu následujících deseti let. Pro Evropskou unii jako celek bude mít růst obchodu s Tureckem marginální ekonomický efekt. Větší ekonomický dopad bude pro EU představovat financování dotací Turecku prostřednictvím společného rozpočtu. Odhad nutného nárůstu příspěvků do společného rozpočtu se pohybuje v rozmezí 0,09 - 0,23 % HDP EU, přičemž pro tureckou ekonomiku mohou dotace z EU představovat až 5,5% HDP. Tyto výsledky vedou k závěru, že členství v Unii je značným ekonomickým přínosem pro nové členy a představuje jistou finanční zátěž pro členy stávající.
|
|
|
Economic integration in the EU : competitiveness and convergence
Novak, Elza ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Makarova, Svetlana (oponent)
The EU's lagging economic growth and global competitiveness require the pro- motion of technological innovation, the key determinant of long term economic growth. On the other hand, increasing disparities among EU member states require the promotion of convergence as they may threaten the EU's economic feasibility and political viability. Cohesion policy has adopted the dual role for the promotion of EU global competitiveness and EU economic cohesion; concepts incompatible by nature. The objectives of Europe 2020, specifically the promotion of technological innovation through investment in R&D, are as- sessed in terms of their compatibility with the objectives of Cohesion policy, specifically the reduction of disparities within the EU. An analysis of conver- gence in the EU determines that both beta convergence and sigma convergence are taking place, although large disparities in GDP per capita persist. An em- pirical analysis of the relative effects on GDP per capita of investment in R&D and investment in human capital determines that investment in human capital plays a significant role. Thus, key policy focus areas that meet the objectives of both Europe 2020 and Cohesion policy include investment in human capital as well as purposive diffusion of technology within the EU and the distribution of the...
|
host ::
RSS.